Jak se dostala plo\u0161ina na n\u00e1ves malebn\u00e9, ale ni\u010d\u00edm zvl\u00e1\u0161\u0165 nevynikaj\u00edc\u00ed vesnice? Odpov\u011b\u010f je jednoduch\u00e1: tak jako v mnoha jin\u00fdch p\u0159\u00edpadech za to mohla n\u00e1hoda. N\u00e1hoda v podob\u011b party mlad\u00fdch a do motorismu zap\u00e1len\u00fdch lid\u00ed ochotn\u00fdch p\u0159ilo\u017eit ruku k d\u00edlu. Necht\u011bli se jen chodit d\u00edvat do bl\u00edzk\u00e9ho i vzd\u00e1len\u00e9ho okol\u00ed na motocyklov\u00e9 z\u00e1vody, rozhodli se je i sami po\u0159\u00e1dat. A tak se zrodila… Ne, ne – po\u010dkejte, to je\u0161t\u011b nen\u00ed o stvo\u0159en\u00ed ploch\u00e9 dr\u00e1hy, ale – motokrosov\u00e9 Slov\u00e1ck\u00e9 rokle. Proto\u017ee ta nejd\u0159\u00edve utv\u00e1\u0159ela tradici B\u0159ezolup coby obce spjat\u00e9 s motocyklov\u00fdm sportem.<\/p>\n

Jen\u017ee motokros se d\u011bl\u00e1val jednou za rok a i kdy\u017e s p\u0159\u00edpravou a uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm bylo pr\u00e1ce v\u00edc ne\u017e dost, bylo tehdy p\u0159ece jen rukou ochotn\u00fdch n\u011bco ud\u011blat v\u00edc ne\u017e dnes. A tak se m\u00edstn\u00ed rozhl\u00ed\u017eeli, do \u010deho by se je\u0161t\u011b vedle motokrosu pustili. Popul\u00e1\u00ed byly silni\u010dn\u00ed motocyklov\u00e9 z\u00e1vody, ale ty byly sp\u00ed\u0161e dom\u00e9nou m\u011bst – m\u011bly lep\u0161\u00ed vozovky a uli\u010dn\u00ed s\u00ed\u0165, kde nebyl v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m vyt\u00fd\u010dit tra\u0165. Volba tak padla na plo\u0161inu. Ploch\u00e1 dr\u00e1ha tehdy, na konci 50. let, nebyla \u017e\u00e1dnou poloileg\u00e1ln\u00ed discipl\u00ednou, jak by se podle dne\u0161n\u00edho stavu mohlo zd\u00e1t. Naopak: z\u00e1\u0159ila v \u00e9\u0159e obrovsk\u00e9ho rozvoje, objevovaly se nov\u00e9 dr\u00e1hy, vznikala krajsk\u00e1 dru\u017estva, cestu na v\u00fdslun\u00ed si razily dom\u00e1c\u00ed stroje Eso a nechyb\u011bli ani div\u00e1ci… Bylo rozhodnuto – pust\u00edme se do plo\u0161iny. A tak se B\u0159ezolupy vydaly po stop\u00e1ch jin\u00e9 a tehdy opravdu slavn\u00e9 motoristick\u00e9 vesnice – v\u00fdchodo\u010desk\u00e9 Doln\u00ed \u010cermn\u00e9 u Lan\u0161krouna, kde se po\u0159\u00e1daly \u0161iroko daleko proslul\u00e9 Junkovy memori\u00e1ly.<\/p>\n

Zrodil se klenot<\/p>\n

Zat\u00edmco motokros se jezdil za vesnic\u00ed (a zat\u00edmco i v Doln\u00ed \u010cermn\u00e9 se speedway jezdila na konci vesnice), jako ide\u00e1ln\u00ed m\u00edsto na plochodr\u00e1\u017en\u00ed ov\u00e1l m\u00edstn\u00ed svazarmovci vybrali prostranstv\u00ed ve st\u0159edu obce. Zad\u011blali si tak do budoucna na \u0159adu probl\u00e9m\u016f se sousedy, kter\u00fdm motorky h\u0159m\u011bly p\u0159\u00edmo pod okny a pr\u00e1\u0161ily na pr\u00e1dlo, ale kdo tehdy mohl tu\u0161it, \u017ee p\u0159ijde doba, kdy se tu bude jezdit dvakr\u00e1t t\u00fddn\u011b?
\n Prozat\u00edm jsme na po\u010d\u00e1tku \u0161edes\u00e1t\u00fdch let a ov\u00e1l teprve postupn\u011b vznik\u00e1. Brig\u00e1dnicky, jak jinak, za pomoci m\u00edstn\u00edho st\u00e1tn\u00edho statku, JZD a n. p. Silnice Uhersk\u00e9 Hradi\u0161t\u011b. Co je t\u0159eba v\u0161echno ud\u011blat? \u010cerpejme p\u0159\u00edmo od zdroje: \u010dl\u00e1nek ve Sv\u011bt\u011b motor\u016f \u010d\u00edslo 11\/62 uv\u00e1d\u00ed, \u017ee bylo t\u0159eba nav\u00e9zt 10 tis\u00edc metr\u016f krychlov\u00fdch zeminy, 3 tis\u00edce metr\u016f krychlov\u00fdch hl\u00edny, plochu odvodnit, p\u0159em\u00edstit fotbalov\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b, nav\u00e9zt 400 metr\u016f krychlov\u00fdch \u0161kv\u00e1ry, k tomu \u0161t\u011brk, makadam… Budovatelsk\u00e9 \u00fasil\u00ed obn\u00e1\u0161\u00ed 10 tis\u00edc hodin pr\u00e1ce a po\u0159\u00e1dn\u00fd pr\u016fvan v klubov\u00e9 kase. D\u00edlo v odhadovan\u00e9 hodnot\u011b 600 tis\u00edc korun v cen\u00e1ch roku 1961\/62 vznikalo s po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm kapit\u00e1lem 24 tis\u00edc korun, a tak p\u0159ed prvn\u00edm z\u00e1vodem byly hlavn\u011b dluhy. Za\u010dala by parta nad\u0161enc\u016f s pracemi, kdyby v\u011bd\u011bla, co ji \u010dek\u00e1?<\/p>\n

Ale rod\u00ed se skute\u010dn\u00fd skvost mezi na\u0161imi tehdej\u0161\u00edmi plochodr\u00e1\u017en\u00edmi ov\u00e1ly. A jako se uv\u00e1d\u011bj\u00ed m\u00edry v sout\u011b\u017e\u00edch \u017eensk\u00fdch kr\u00e1loven kr\u00e1sy, uve\u010fme je i u nov\u00e9 dr\u00e1hy: d\u00e9lka 400 metr\u016f, rovinky 110 metr\u016f d\u00e9lky a 10 metr\u016f \u0161\u00ed\u0159ky, m\u00edrn\u011b klopen\u00e9 zat\u00e1\u010dky 90 metr\u016f d\u00e9lky a 16,7 metr\u016f \u0161\u00ed\u0159ky. Skute\u010dnou chloubou je ale povrch: makadam se \u0161kv\u00e1rou umo\u017e\u0148oval z\u00e1vod\u011bn\u00ed i zjara a na podzim, a tak nen\u00ed divu, \u017ee se spolu s kvalitn\u00edm a aktivn\u00edm po\u0159adatelsk\u00fdm sborem postaral o to, \u017ee se b\u0159ezolupsk\u00e1 dr\u00e1ha zakr\u00e1tko stala jednou z na\u0161ich nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch a konala se na n\u00ed \u0159ada v\u00fdznamn\u00fdch z\u00e1vod\u016f.<\/p>\n

Premi\u00e9ra<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b jsou v\u0161echny p\u0159\u00edpravy vykon\u00e1ny, kone\u010dn\u011b je v\u0161e podstatn\u00e9 dokon\u010deno, hotovo a nast\u00e1v\u00e1 den D: 16. \u010dervence 1961. Zat\u00edmco sl\u00e1va \u010deskoslovensk\u00e9 ploch\u00e9 dr\u00e1hy hodn\u011b vybledla a \u0159ada ov\u00e1l\u016f se odebrala k v\u011b\u010dn\u00e9mu sp\u00e1nku, v B\u0159ezolupech dva a p\u016fl tis\u00edce div\u00e1k\u016f je sv\u011bdky premi\u00e9ry. Ve voln\u00e9m z\u00e1vod\u011b jednotlivc\u016f mohou tleskat na\u0161\u00ed dlouholet\u00e9 st\u00e1lici Rudolfu Havelkovi. Pardubick\u00fd matador m\u00e1 sv\u016fj den, \u201evypr\u00e1\u0161\u00ed\\“ v\u0161echny sv\u00e9 soupe\u0159e a s pln\u00fdm po\u010dtem bod\u016f se zapisuje do p\u0159ehledu v\u00edt\u011bz\u016f na \u010destn\u00e9 prvn\u00ed m\u00edsto, kdy\u017e nav\u00edc \u010dasem 1:19,4 ustanovuje prvn\u00ed rekord dr\u00e1hy. Nesta\u010d\u00ed na n\u011bj ani dal\u0161\u00ed na\u0161e reprezenta\u010dn\u00ed hv\u011bzdy, pra\u017e\u0161t\u00ed Anton\u00edn Kasper (14 bod\u016f) a Lubo\u0161 Tom\u00ed\u010dek (13) ani \u00fasteck\u00fd Jaroslav Volf (10). Dal\u0161\u00ed po\u0159ad\u00ed nezn\u00e1me, zachoval se sice origin\u00e1ln\u00ed program, ale bez vypln\u011bn\u00fdch v\u00fdsledk\u016f.<\/p>\n

Na nejvy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni<\/p>\n

Premi\u00e9ra dopadla dob\u0159e, a tak ambici\u00f3zn\u00ed B\u0159ezolup\u0161t\u00ed po\u0161ilh\u00e1vali v\u00fd\u0161e: u\u017e pro p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok se vy\u0161vihli mezi na\u0161i po\u0159adatelskou elitu, kdy\u017e dostali k uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed jeden z p\u011bti z\u00e1vod\u016f mistrovstv\u00edrepubliky. Pro Gottwaldovsko a Uherskohradi\u0161\u0165sko je to po\u0159\u00e1dn\u00e1 ud\u00e1lost- ploch\u00e1 dr\u00e1ha se tu nejbl\u00ed\u017ee jezdila p\u00e1r let v Kyjov\u011b. A te\u010fnejlep\u0161\u00ed v boji o titul! V ned\u011bli 1. \u010dervence 1962 je ve vesnici aokol\u00ed k nepohnut\u00ed: davy lid\u00ed se vma\u010dk\u00e1vaj\u00ed do ochoz\u016f stadi\u00f3nku,aby vid\u011bli na\u0161i \u0161pi\u010dku. Deset tis\u00edc hlav, takov\u00e9 jsou odhady tehdej\u0161\u00edchsportuchtiv\u00fdch z\u00e1stup\u016f. Z elity chyb\u00ed jen zran\u011bn\u00fd Bohumil Rendek aLubo\u0161 Tom\u00ed\u010dek, kter\u00fd startuje na mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Oslu. Favoritemje Jaroslav Volf, vyhr\u00e1l prvn\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed sil na prvn\u00edho m\u00e1je ve M\u0161en\u011b.Tak\u00e9 na Slov\u00e1cku se mu da\u0159\u00ed, shroma\u017e\u010fuje zase \u010dtrn\u00e1ct bod\u016f, aletentokr\u00e1t to na v\u00edt\u011bzstv\u00ed nesta\u010d\u00ed. Zlat\u00fd v\u011bnec a hlavn\u011b osmmistrovsk\u00fdch bod\u016f si odv\u00e1\u017e\u00ed ten den nepora\u017een\u00fd Anton\u00edn Kasper, kdy\u017ena bedn\u011b mu vedle Volfa asistuje je\u0161t\u011b t\u0159et\u00ed Bed\u0159ich Slan\u00fd.<\/p>\n

A aby Kasper\u016fv triumf byl \u00fapln\u00fd, pat\u0159\u00ed mu nov\u011b i rekord dr\u00e1hy \u010dasem1:18,4 z 1. j\u00edzdy. Kompletn\u00ed program op\u011bt nem\u00e1me, tak aspo\u0148 dal\u0161\u00edpo\u0159ad\u00ed: 4. Franti\u0161ek Richter 11, 5. Karel Pr\u016f\u0161a, 6. Franti\u0161ek Ledeck\u00fd,7. Miroslav \u0160m\u00edd, 8. Bohum\u00edr Barton\u011bk 8, 9. Anton\u00edn \u0160v\u00e1b 7, 10.Stanislav Kub\u00ed\u010dek 5, 11. Jaroslav Macha\u010d 5, 12. Hannibal Pattermann 4,13. Miloslav \u0160pinka, 14. Jaroslav Pr\u016fcha, 15. Pavel Mare\u0161, 16. Zden\u011bk Dominik.Kasperovi ale v\u00edt\u011bzstv\u00ed k titulu v MR nakonec stejn\u011b nepomohlo, skon\u010dila\u017e p\u00e1t\u00fd. Triumf slavil Lubo\u0161 Tom\u00ed\u010dek, po dvou z\u00e1vodech m\u011bl nulu,ale t\u0159i vyhran\u00e9 z\u00e1vody jej nakonec katapultovaly a\u017e na post nejvy\u0161\u0161\u00ed.<\/p>\n

A po\u0159adatel\u00e9? Sklidili pochvalu a p\u0159\u00edznivce ploch\u00e9 dr\u00e1hy jako pr\u00e9mi\u00edodm\u011bnili o t\u0159i t\u00fddny pozd\u011bji coby bonusem z\u00e1vodem 2. ligy dru\u017estev.Jen\u017ee na\u0161e liga tehdy za mistr\u00e1kem jednotlivc\u016f t\u011b\u017ece pokulh\u00e1vala,\u010di sp\u00ed\u0161 se trapn\u011b plazila. Nem\u011bla \u00farove\u0148, syst\u00e9m ani atmosf\u00e9ru apo sez\u00f3n\u011b 1962 dokonce byla zru\u0161ena. B\u0159ezolupy vytrhly trn z paty rozkl\u00e1daj\u00edc\u00edmu se brn\u011bnsk\u00e9mu t\u00fdmu, kter\u00fd nem\u011bl kde jezdit, a jedenz\u00e1vod 22. \u010dervence 1962 uspo\u0159\u00e1dali. A tak st\u0159etnut\u00ed dru\u017estevjihomoravsk\u00e9ho a st\u0159edo\u010desk\u00e9ho kraje bylo jen odvarem z\u00e1vodujednotlivc\u016f, co\u017e se odrazilo i v mno\u017estv\u00ed informac\u00ed. Zn\u00e1me sicesestavy, ale nikoli v\u00fdsledek, krom\u011b toho, \u017ee vyhr\u00e1li host\u00e9. Ostatn\u011b,tenhle z\u00e1vod se bral jako dopln\u011bn\u00ed, zpest\u0159en\u00ed, cosi nepodstatn\u00e9honav\u00edc. To hlavn\u00ed – mistrovstv\u00ed republiky – bylo \u00fasp\u011b\u0161n\u011b uspo\u0159\u00e1dan\u00e9a dal\u0161\u00ed \u010dekalo v sez\u00f3n\u011b 1963. Zrod plo\u0161iny ve vesnici byl samoz\u0159ejm\u011bd\u00edlem \u0159ady nad\u0161enc\u016f, ale jak u\u017e to b\u00fdv\u00e1 mnoz\u00ed z nich z\u016fstali pron\u00e1s bezejmenn\u00fdmi. Zmi\u0148me alespo\u0148 prvn\u00edho p\u0159edsedu z\u00e1kladn\u00edorganizace Svazarmu Anton\u00edna Han\u00e1\u010dka a n\u00e1\u010deln\u00edka AMK Aloise Samoh\u00fdla.Jej posl\u00e9ze zastoupil Alois Hrabec, aby se na konci 60. let stal i p\u0159edsedouZO a z\u016fstal ploch\u00e9 dr\u00e1ze v B\u0159ezolupech v\u011brn\u00fd dodnes.<\/p>\n

Des\u00edtky dal\u0161\u00edch z\u00e1vod\u016f<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed z\u00e1vod mistrovstv\u00ed republiky zav\u00edtal do vesnice 9. \u010dervna 1963a od t\u00e9 doby a\u017e do dne\u0161ka nebylo roku, kdy by se m\u00edstn\u00ed ov\u00e1lnerozezvu\u010del rykem plochodr\u00e1\u017en\u00edch motorek. Jezdilo se brzy zjara, vhork\u00e9m l\u00e9t\u011b i za chladn\u00e9ho bur\u010d\u00e1kov\u00e9ho podzimu, stop z\u00e1vod\u011bn\u00ed ud\u011blalyjen rekonstrukce dr\u00e1hy a i ty jen na p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f. N\u011bkter\u00e9 roky bylyhuben\u011bj\u0161\u00ed, odjel se z\u00e1vod t\u0159eba jen jedin\u00fd (jako zrovna loni), jindyse z\u00e1vodilo t\u0159eba i desetkr\u00e1t. Mistrovstv\u00ed republiky, nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edkvalifikace a p\u0159ebory, juniorsk\u00e9 z\u00e1vody, ligov\u00e1 kl\u00e1n\u00ed, voln\u00e9 z\u00e1vodyi dru\u017eebn\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed sil s Pol\u00e1ky \u010di Ma\u010fary.<\/p>\n

Vzpome\u0148me z \u0159ady des\u00edtek m\u00edtink\u016f alespo\u0148 n\u011bkter\u00e9 v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed,nap\u0159\u00edklad tradi\u010dn\u00ed MR jednotlivc\u016f 31. \u010dervence 1966, kter\u00e9 poprv\u00e9p\u0159en\u00e1\u0161ela televize, nebo 2. kv\u011btna 1970, kdy 11 tis\u00edc div\u00e1k\u016f p\u0159ihl\u00ed\u017eeloboji na\u0161\u00ed reprezentace s t\u00fdmem Young England slo\u017een\u00fdm z mlad\u00fdchbritsk\u00fdch jezdc\u016f. Zmi\u0148me t\u0159eba Poh\u00e1r m\u00edru a p\u0159\u00e1telstv\u00ed 27. srpna1978, fin\u00e1le ligy 17. \u0159\u00edjna 1987 \u010di s\u00e9rii memori\u00e1l\u016f Josefa Troj\u00e1ka,kter\u00e9 se konaly od roku 1977.
\nrnZrozen\u00ed t\u00fdmu<\/p>\n

S ka\u017ed\u00fdm z\u00e1vodem je spojena n\u011bjak\u00e1 historka, zaj\u00edmavost, vzpom\u00ednka.O ka\u017ed\u00e9m by \u0161lo n\u011bco napsat, o jeho p\u0159\u00edprav\u00e1ch, pr\u016fb\u011bhu, v\u00fdsledc\u00edch.Zastavme se ale u dal\u0161\u00ed kapitoly bohat\u00e9 b\u0159ezolupsk\u00e9 plochodr\u00e1\u017en\u00ed historie u zrodu vlastn\u00edho t\u00fdmu.<\/p>\n

Na po\u010d\u00e1tku \u0161edes\u00e1t\u00fdch let se po\u0159adatelsk\u00e9 part\u011b ani nesnilo, \u017eeby jednou mohli m\u00edt i vlastn\u00ed dru\u017estvo. Sice jsme zm\u00ednili ligov\u00fd z\u00e1vodve dvaa\u0161edes\u00e1t\u00e9m a mo\u017en\u00e1, \u017ee kdyby se liga nerozpadla, \u017ee by u\u017ezakr\u00e1tko… Jen\u017ee kdyby chyby. Krajsk\u00e9 plochodr\u00e1\u017en\u00ed man\u010dafty skon\u010dilya ka\u017ed\u00fd klub jel na \u201evlastn\u00ed triko\\“. N\u011bkde to nebyl probl\u00e9m -t\u0159eba v Rud\u00e9 hv\u011bzd\u011b, ve Slan\u00e9m \u010di Pardubic\u00edch, ale ji\u017en\u00ed Morava vtomto m\u011bla sm\u016flu. Brno bez dr\u00e1hy \u017eivo\u0159ilo a Olomouc \u010di Gottwaldov sinikdy ani n\u00e1znak vlastn\u00edho dru\u017estva nevytvo\u0159ily. Ale v\u0161echno zl\u00e9 jek n\u011b\u010demu dobr\u00e9, a tak byl dobr\u00fd pro B\u0159ezolupy z\u00e1nik plo\u0161iny v Brn\u011b.B\u0159ezolupy byly jedinou svazarmovskou z\u00e1kladn\u00ed organizac\u00ed v kraji, kter\u00e1se plo\u0161inou zab\u00fdvala (v B\u0159eclavi se jezdilo a\u017e od roku 1966, epizodaVracova p\u0159i\u0161la pozd\u011bji), proto sem p\u0159evedli voln\u00e9 motorky z Brna.<\/p>\n

R\u00e1zem byla kuri\u00f3zn\u00ed situace – zat\u00edmco v\u011bt\u0161ina klub\u016f v\u017edyckybojovala s probl\u00e9mem, jak z\u00e1jemce o je\u017ed\u011bn\u00ed pod\u011blit technikou, tadynebyli jezdci. Ale to by nebyli B\u0159ezolup\u0161t\u00ed, kdyby nezkusili chytit \u0161anciza pa\u010desy a t\u00fdm si vytvo\u0159it. Podle odd\u00edlov\u00fdch materi\u00e1l\u016f za zrod t\u00fdmum\u016f\u017eeme pova\u017eovat 9. a 10. kv\u011bten 1964, kdy pod veden\u00edm brn\u011bnsk\u00fdchKvardy a Slim\u00e1\u010dka svou odvahu na osmi stroj\u00edch zkou\u0161eli mlad\u00ed adepti.M\u00e1me dokonce jm\u00e9na t\u011bchto pion\u00fdr\u016f b\u0159ezolupsk\u00e9ho plochodr\u00e1\u017en\u00edhoprav\u011bku: Voj\u00e1\u010dek, Pavelka, Hyj\u00e1nek, Eremi\u00e1\u0161 (Otrokovice), Buchta(Gottwaldov), Zapletal, \u010cag\u00e1nek, Nov\u00e1k, Chl\u00e1dek, Habart\u00edk, Popelka aHub\u00e1\u010dek. Nejv\u011bt\u0161\u00ed pozornost si zaslou\u017e\u00ed asi posledn\u00ed dva, IvanPopelka ze \u0160arov dokonce pozd\u011bji vojan\u010dil v Rud\u00e9 hv\u011bzd\u011b a MiroslavHub\u00e1\u010dek jezdil za \u00dast\u00ed. Ale od prvn\u00edho tr\u00e9ninku i od repete 23. kv\u011btna1964 je\u0161t\u011b muselo ub\u011bhnout hodn\u011b dn\u00ed, ne\u017e na b\u0159ezolupsk\u00e9m ov\u00e1luvyrostli jezdci, kte\u0159\u00ed vytvo\u0159ili v roce 1966 skute\u010dn\u00fd z\u00e1klad m\u00edstn\u00edhot\u00fdmu.
\n<\/p>\n

Mezit\u00edm veden\u00ed Svazarmu rozhodlo na podzim 1965 o vytvo\u0159en\u00ed krajsk\u00fdchv\u00fdcvikov\u00fdch st\u0159edisek jako o jednom z l\u00e9k\u016f na l\u00e9\u010dbu tehdy na\u0161\u00eduboh\u00e9 plo\u0161iny. St\u0159edisko vzniklo i v B\u0159ezolupech, aby za\u0161t\u00edtilo i z\u00e1jemcez B\u0159eclavi a n\u011bkolik brn\u011bnsk\u00fdch mohyk\u00e1n\u016f. A proto\u017ee b\u011bhem \u0161esta\u0161edes\u00e1t\u00e9horoku se m\u011bla st\u0159ediska \u010dile k sv\u011btu a vyrojila se plej\u00e1da nov\u00fdch (ikdy\u017e ne v\u017edy mlad\u00fdch jezdc\u016f), rozhodlo se pro sez\u00f3nu 1967 obnovitsout\u011b\u017e dru\u017estev coby Poh\u00e1r Sv\u011bta motor\u016f. B\u0159ezolup\u0161t\u00ed tak mohlipoprv\u00e9 coby t\u00fdm zm\u011b\u0159it sv\u00e9 s\u00edly se zhruba stejn\u011b siln\u00fdmi soupe\u0159ize \u017darnovice a Bratislavy ve skupin\u011b C.<\/p>\n

Vedouc\u00edm st\u0159ediska byl ing. J. Taft z OV Svazarmu v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti,jeho z\u00e1stupcem Alois Hrabec, hospod\u00e1\u0159em Miroslav Vyor\u00e1lek a tren\u00e9ryRudolf Kvarda a Jozef Kraj\u010d\u00edk. K dispozici bylo 13 motorek a j\u00e1dro t\u00fdmutvo\u0159ili Milo\u0161 Plz\u00e1k (dodnes tren\u00e9rem), Karel Trlica, Jan Ja\u0161a, JanSuch\u00e1nek, Anton\u00edn Pavelka, Franti\u0161ek Zouhar, Ivan Popelka, Miroslav Hub\u00e1\u010dek,brn\u011bnsk\u00fd Alois Jarol\u00edm a b\u0159eclavsk\u00fd Miroslav \u010capka. Premi\u00e9ra t\u00fdmuse pravd\u011bpodobn\u011b odbyla 23. dubna na dom\u00e1c\u00ed p\u016fd\u011b, kdy\u017e B\u0159ezolupypo tuh\u00e9m boji porazily soupe\u0159e z Bratislavy 56:51. Podrobnost\u00ed moc nem\u00e1me,v\u00edme je\u0161t\u011b, \u017ee B\u0159ezolupy porazily 2. \u010dervence na b\u0159eclavsk\u00e9masfalt\u011b \u017darnovici 57:50 (podle n\u011bkter\u00fdch zdroj\u016f 59:48), aby 13. srpnaz Pohron\u00ed p\u0159ivezli v\u00edt\u011bzstv\u00ed 61:47. T\u00fdm je\u0161t\u011b \u00fadajn\u011b prohr\u00e1l vBratislav\u011b 47:59, ale datum i podrobnosti nezn\u00e1me.<\/p>\n

Rok 1967 znamenal slibn\u00e9 vykro\u010den\u00ed, jen\u017ee to by nebyla \u010deskoslovensk\u00e1ploch\u00e1 dr\u00e1ha. V letech 1968 a 1969 zase za\u010dal klasick\u00fd ligov\u00fd chaos,a tak se 2. liga smrskla na n\u011bkolik vz\u00e1jemn\u00fdch st\u0159etnut\u00ed t\u00fdm\u016f, kter\u00e9se domluvily. Do po\u0159\u00e1dn\u00e9 ligov\u00e9 sout\u011b\u017ee se tak t\u00fdm za\u0159adil a\u017e vsez\u00f3n\u011b 1970, ale to u\u017e st\u0159edisko (k 5. dubnu 1969) p\u0159e\u0161lo do B\u0159eclavi.<\/p>\n

Kauza Ovesn\u00fd<\/p>\n

Za p\u0159esun krajsk\u00e9ho st\u0159ediska do B\u0159eclavi mohla hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 af\u00e9ra,kter\u00e1 propukla na p\u0159elomu let 1968 a 1969 a byla spojena s tehdej\u0161\u00edmvedouc\u00edm plochodr\u00e1\u017en\u00edho dru\u017estva Janem Ovesn\u00fdm z Gottwaldova.
\nTen v roce 1968 nahradil na tomto postu J. Tafta a pouh\u00fd rok sta\u010dil ktomu, aby byl zat\u010den a posl\u00e9ze \u201evyfasoval\\“ 2 roky a 8 m\u011bs\u00edc\u016fpruhovan\u00e9ho vzduchu za defraudaci \u010dty\u0159iceti tis\u00edc korun v majetku. \u0160patn\u00e9hospoda\u0159en\u00ed znamenalo hr\u016fzn\u00fdch 320 tis\u00edc korun schodku plochodr\u00e1\u017en\u00edhodru\u017estva, kter\u00fd \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b uhradilo prodejem \u010dty\u0159 n\u00e1kladn\u00edch aut zmajetku. Zbytek musela p\u0159evz\u00edt ZO a k 1. lednu 1972 dluh st\u00e1le je\u0161t\u011b\u010dinil obludn\u00fdch 120 tis\u00edc korun.<\/p>\n

Pomalu vzh\u016fru… P\u0159esto ploch\u00e1 dr\u00e1ha i t\u00fdm p\u0159e\u017eili tak\u00e9tuto nep\u0159\u00edjemnost a a\u010d nedostatek pen\u011bz su\u017eoval klub je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t, klub zvolna, ale vytrvale stoupal od po\u010d\u00e1tkusedmdes\u00e1t\u00fdch let vzh\u016fru. Stadion vyrostl do kr\u00e1sy, kdy\u017e kezrekonstruovan\u00e9 dr\u00e1ze (odstran\u011bn asfalt) v roce 1977 p\u0159ibyla o rokpozd\u011bji hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 budova s d\u00edlnami a klubovnou a depem na st\u0159e\u0161ea are\u00e1l byl pozd\u011bji vylep\u0161en tribunkami na obou rovink\u00e1ch.<\/p>\n

Rostli tak\u00e9 jezdci: ze \u201ezakladatelsk\u00e9\\“ v\u00e1rky nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bchyslavil v kop\u0159ivnick\u00fdch barv\u00e1ch Jan Ja\u0161a, ale \u010dinili se i mlad\u00ed: PetrOndra\u0161\u00edk si vyjezdil povol\u00e1vac\u00ed rozkaz do Rud\u00e9 hv\u011bzdy, V\u00e1clav Zaj\u00edc,Stanislav Ku\u010dera a Emil Ondra\u0161\u00edk se na dlouh\u00e1 l\u00e9ta stali synonymy m\u00edstn\u00edhot\u00fdmu, kari\u00e9ru talentovan\u00e9ho Josefa Troj\u00e1ka p\u0159ervala smrt, Old\u0159ichaKachyni zran\u011bn\u00ed. Z funkcion\u00e1\u0159sk\u00e9ho z\u00e1zem\u00ed p\u0159ipome\u0148me n\u011bkter\u00e1dal\u0161\u00ed jm\u00e9na: b\u0159eclavsk\u00e9ho \u0161\u00e9fa st\u0159ediska Franti\u0161ka Mar\u0161\u00e1lka a b\u0159ezolupsk\u00e9Eduarda Briskor\u00edna, Vojt\u011bcha Lefana, Jana Such\u00e1nka a ne\u00fanavn\u00e9hoStanislava Ku\u010deru star\u0161\u00edho.<\/p>\n

… a\u017e do extraligy<\/p>\n

Prav\u00fd rozvoj ale nastal na po\u010d\u00e1tku osmdes\u00e1t\u00fdch let, kdy se tren\u00e9rsk\u00e9hom\u00edsta ujal Milo\u0161 Plz\u00e1k. Pod jeho dohledem za\u010d\u00ednal Lubom\u00edr Jedek apot\u00e9 Bohumil Brhel, kte\u0159\u00ed se tak\u00e9 stali oporami Rud\u00e9 hv\u011bzdy. Vedlenich vyrostl v B\u0159ezolupech solidn\u00ed t\u00fdm op\u00edraj\u00edc\u00ed se vedle navr\u00e1tiv\u0161\u00edhose Jana Ja\u0161i o v\u00fdkony Stanislava Ku\u010dery a mlad\u00e9 Jaroslava Gavendu,Vlastimila \u010cervenku, Stanislava K\u016fru, Miroslava Dohnala, Josefa Mizeru,Miroslava \u0160kubala, Du\u0161ana \u0160efr\u00e1nka \u010di Josefa Sv\u00edzelu. Dru\u017estvo zr\u00e1lo,a\u017e spolu se solidn\u00edm ekonomick\u00fdm z\u00e1zem\u00edm se po\u010d\u00e1tkem 90. letdostalo do extraligy, kde \u0159adu let pat\u0159ilo k tomu lep\u0161\u00edmu, co na\u0161eploch\u00e1 dr\u00e1ha mohla nab\u00eddnout.<\/td>\n<\/tr>\n